Zobrazují se příspěvky se štítkemBathory. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBathory. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 18. července 2008

Bathory... spíše komentář než recenze

Čtyři dny po premiéře, v pondělí 14.7.2008 jsem navštívil projekci zatím posledního Jakubiskova filmu. Nebylo to nejhorší. 70%
Zdá se, že kampaň, která se rozběhla Českou televizí nese své ovoce - ve Velkém špalíčku bylo natřískáno při premiéře, při odpolední projekci byly volné jen první čtyři řady a na dnešní večer zbývá jen pár míst.

Pokud jste už četli některé komentáře a recenze, zde se nedozvíte příliš nového. Ne že bych chtěl neustále dokola omílat známá fakta, pravdou ovšem je, že většina věcí, které jsou filmu vytýkány, jsou založena na pravdě. Takže: Bathory je dost dobře možná nejdražším česko-slovenským filmem všech dob, i když to se - vzhledem k inflaci - dost těžko počítá. Marketa Lazarová mohla být dost dobře ještě dražší. Skoro jistě je ale nejdražším filmem vzniklým v těchto končinách po roce 1989 - bez zajímavosti není ani to, že Jakubisko finančně překonal sám sebe svým - opět česko-sloveským - filmem Nejasná zpráva o konci světa z roku 1997.

Jakubiskovi se tentokrát podařilo natočit docela dobrý film. Největším problémem tu ale není stopáž (140 minut je sice trošku moc, zvláště v poslední části je film hodně natahovaný a pravděpodobně se dočkáme prodloužené verze v podobě seriálu), ale naprosto otřesné bitevní scény (možná jsem namlsaný z Pána prstenů, ale bojiště tu působí skutečně poloprázdně, jako by všichni komparzisti byli jen v prvním plánu a ve druhém už ne.) a především absolutní nedostatek kamerových filtrů. Co z toho, že pan Brabec umí vytvořit "atmosféru," když to celé působí jako natáčené pro televizi?

Tím ale můj výčet chyb totoho filmu kupodivu končí. Bolek Polívka už není ten věčně ožralý Bohuš, dokonce tu pod vrstvami vousů působí až důstojně. Jeho pomocník - novic Cyril je prostě normální puberťák, i když v mnišské kutně, naštěstí byl Mádlův hlas předabován někým jiným (i když v nedávno odvysílaném filmu o filmu mu byl hlas ponechán). Jejich vynálezy jsou zábavné (komu se náhodou nezdají, doporučuji shlédnout přinejmenším začátek filmu Andrej Rublev), Polívkův mnich tak vzdává nejen poctu detektivnímu duu ze Jména růže, ale i samotnému Leonardu Da Vinci - už tím, že své zápisky píše pomocí zrcátka. Snesitelné jsou i výkony Lucie Vondráčkové a ostatních "mladých služebných."

Pomalu se dostávám k hlavním protagonistům. Caravaggia necháme stranou, stejně tak Nádaždyho a soustřeďmě se pouze na Thurza (Roden), Darvulii (Deana Jakubisková-Horváthová) a samotnou Erzébeth (Anna Friel). Především kvůli jejich výkonům stojí dle mého názoru tento film za zhlédnutí. Především Erzébeth se skutečně povedla, je to silná žena, navíc i velmi krásná. Roden tu hraje svého klasického záporáka a hraje ho dobře. Jakubiskova manželka a producentka filmu v jedné osobě sice není až tak výrazná, ale rozhodně se vedle nich neztratí.

Nejvíce mne zaujaly psychedelické scény, ve kterých hlavní hrdinka bloumá pološílená po hradě, jsou skutečně velmi sugestivní. Nebýt výše zmíněných chyb, byl by to skutečně památný film, takhle je to pouze 70%.
Read more!

úterý 1. července 2008

Bathory, Máj a předsudky

Máj (ČR, F.A.Brabec, premiéra 21.8.2008)
Bathory (SR-ČR-Maďarsko-Velká Británie, J.Jakubisko, premiéra 10.7.2008)

Během letošních prázdnin přicházejí do kin filmy od dvou rozporuplných českých (slovenských) režisérů Juraje Jakubiska a F.A. Brabce. Jako snad málokterý film už několikátým rokem budí pozornost svou neobvyklostí - a prorokováním neúspěchu ze strany škarohlídů. Můj osobní vztah k těmto režisérům je rovněž rozporuplný - Brabcovy filmy se mi obecně spíše líbí, Jakubiskovy filmy se mi zase příliš nelíbí. V tomto případě jsem velmi zvědavý na oba.

Než se dostanu k oběma nadcházejícím filmům, řekněme si něco o jejich režisérech. Z úcty ke staršímu začnu s Jakubiskem. JJ se narodil 30. dubna 1938 v Kojšově u Spišské Nové vsi, v šedesátých letech studoval na FAMU a svůj první celovečerní film natočil v roce 1967. Můžeme jej počítat do tzv. Slovenské nové vlny, sem patří spolu s Elo Havettou jako její nejvýznamnější režisér. Nicméně pro jeho zvláštní styl (často přirovnávaný k Fellinimu, kterého ale taky příliš nemusím) a rovněž pro hojné využívání erotiky či spíše nahoty (nic proti:-) měl v sedmdesátých letech poněkud utrum. Současný divák jej bude pravděpodobně znát až díky jeho poslednímu a zdaleka nejhoršímu filmu Post Coitum.

Natáčení Bathory se, řekněme si to upřímně a bez obalu, pěkně vleklo, nemluvě o postprodukci a několikrát odložené premiéře. Vzhledem k tomu, že žánr historického kostýmního (nikoli televizního) filmu u nás nikdy neměl na růžích ustláno (tak schválně, co se vám vybaví? Údolí včel? Marketa Lazarová? Ale to jsme až v šedesátých letech... kdo si dnes vzpomene třeba na takový Řád? Filmy tohoto filmu jsou neuvěřitelně drahé, mnohem dražší než blboučké (tragi)komedie posledních let. Můžeme Jakubiskovi jen gratulovat, že se do takového projektu vůbec pustil... ale běda mu, jestli z toho bude propadák, protože v takovém případě se s historickými filmy domácí provenience můžeme rozloučit na patnáct let minimálně.


A teď Brabec. František A. se narodil 30. listopadu 1954 v Praze a původně vystudoval kameru - jeho kameramanským debutem byl Čas sluhů Ireny Pavláskové z roku 1989. Jeho prvním režijním projektem byl Král Ubu (1996) s Mariánem Labudou a Lucií Bílou. Tento film jsem viděl už kdysi dávno a tehdy se mi celkem líbil, nevím ale, jak bych se na něj díval dnes. Jeho Kytici vidělo snad každé tehdy školou poviné dítko (mně nevyjímaje) a jde o Brabcův dosud nejlepší film. Posléze si stanovoval stále obtížnější cíle - natočit celovečerní film během čtyřiadvaceti hodin během Silvestra (Krysař) nebo natočit film podle (ať se na mně dáma nezlobí, ale přinejmenším velmi nudného) scénáře Markéty Zinnerové (Bolero). Taneční sekvence patří k tomu nejlepšímu, co ve filmu uvidíte.

I Máj má pohnutou historii vzniku (a to i pokud se zaměříme jen na tento pokus o sfilmování. Případné zájemce o poslední období života K.H.Máchy odkazuji na Vláčilův film Mág). Je škoda, že jsou nejvíce slyšet ti, kteří nemůžou Máji ani přijít na jméno - z velké části to budou ti, kterým se nelíbila už Kytice. Ovšem Brabec si za to může tak trochu sám, když rozhlašuje, že točí kýč, nemluvě o poněkud diskutabilním hudebním doprovodu od Support Lesbians.

Verdikt: Osobně jsem zvědavý na oba dva filmy, zároveň se trochu bojím - Bathory kvůli předchozím špatným zkušenostem s režisérem, u Máje především kvůli hudbě - nicméně... jsem zvědavý. Třeba budu příjemně překvapen... My všichni.
Read more!