Duhové pivní tácky za padesát ká

Dnešní příspěvek nebude ani tak o pivu, jako spíše o DVDčkách. A to konkrétně o těch discích, kterým se začalo říkat příbaly a bývají pravidelnou (Blesk, Aha!, Šíp) i méně pravidelnou (Právo, MF Dnes) součástí téměř všech českých celostátních deníků. Originál DVDčko za pade, to je přece krása! Koho zajímá, že to nemá plastikový obal? Záleží na tom, co od DVD očekáváte: vaše pocity by se pak mohly vyjímat na škále od naprosté spokojenosti až po naprosté zklamání až znechucení. A někdy, možná jako právě já, se na té škále budete pohybovat - v mém případě ale k tomu horšímu konci... Neklame-li mne paměť, začal trend přibalování audiovizuálního obsahu díky počítačovým hrám, přesněji řečeno v roce 1997 díky časopisu Score (podle informací uvedených v jubilejním čísle 100 tou proslulou první vlaštovkou měla být hra Wizardry VII), i když nevylučuji, že prvenství mohlo připadnout nějakému audio CD. Historie toho, jak se tři české herní časopisy (v té době především Score, Level a na chvostu Gamestar) předháněly v tom, který bude mít více CD, více her (Score dnes suverénně vede se čtyřmi do měsíce) a kdy to přesně bylo je sice vcelku zajímavá, ale poněkud mimo tento článek.

První DVD byla k dispozici už koncem roku 1996 (v Japonsku), do světa se protlačila až na jaře následujícího roku. Jako každá nová technologie byla i tato poměrně drahá - jeden film bratru za 700,- i víc. Trvalo celé čtyři roky, než jejich prodej převýšil prodej videokazet, u nás jsme si museli ještě nějaký ten rok počkat. První DVD filmy jako příloha u high-tech magazínů (např. Stereo&Video) se objevily teprve v roce 2004. Jejich cena byla sice nižší než ta v obchodech (200-300 KČ), ovšem dle mého největší impulz přišel v podobě Levných knih, které ve stejném roce založily řadu Zlatý fond světového filmu, kdy se cena jejich disků snížila na sympatických 99,-. Za tuto příjemnou sumičku jste ale obdrželi pouze samotný film s českými (a později i slovenskými) titulky, se sbírkou trailerů na následující filmy. Dabing je na těchto discích přítomen jen výjimečně - např. na DVD Ran. Ono se to u klubových filmů ani nevyplatí dabovat. Mně osobně absence české zvukové stopy u takové Sedmé pečeti vůbec nemrzela, ostatně cílová skupina, pro kterou se tento druh filmů vydává, si většinou potrpí na původní znění s titulky. Právě titulky jsou ale častou bolístkou starších LK filmů, přesněji řečeno jejich zmršené časování a rychlé mizení (já čtu velmi rychle, ale občas jsem to ani já nestihl). Pro případné zájemce - pornofilmy v nabídce LK český dabing mají...

Pár filmů se jako novinová příloha objevilo už v roce 2006 (Samotáři), pravý boom začal až na jaře následujícího roku. Většinou to byly (alespoň dle mé zkušenosti) ty samé verze, jaké bylo možné koupit v klasickém provedení (Nekonečný příběh vyšel v podstatě až tehdy, regulérní vydání bylo velmi brzy po vylisování staženo z prodeje kvůli problémům se zahraničním vlastníkem práv). Brzy se ale začaly dít věci...

Během prázdnin 2007 vyšla pod hlavičkou Aha! série starých českých filmů. Oproti klasické verzi z Filmexportu byla ovšem ochuzená o všechny bonusy a většinou i o všechny titulkové sady (zůstala jen ta česká, a to ještě ne vždycky). Cena poklesla téměř na desetinu (DVD Filmexportu stojí stabilně 299,-), obsah se redukoval na samotný film. To ovšem není nic proti zvěrstvu, které přinesl film Křižáci (Blesk 13.3.2008, i když pravděpodobně jen přebrali verzi od distributora) - širokoúhlý historický epos osekaný na formát 4:3. Další ránu mi dala distribuční společnost Terran jí uvedeným filmem Wernera Herzoga Woyzeck - absenci jakéhokoliv menu, to bych nějak přešel, ale že se nenamáhali osadit disk původní zvukovou stopou, to je zločin!

Řitka video takto ze začátku vydávala sovětské válečné filmy. Prosím, to bych přežil. MF Dnes a seriály z BBC titulky také právě neoplývají a leckdy jim chybí i původní anglická stopa. Tyto prázdniny nás ale chce Aha! zavalit filmy z produkce studia Universal, kde rovněž nebude původní zvuk. Krása, zrovna V kůži Johna Malkoviche jsem si chtěl pořídit. Kdybych to udělal, po zjištění pravého stavu věcí bych si tu stříbrnou placku nejspíš vzal do hospody jako podtácek na kofolu. Jednu výhodu to ale má: moje peněženka si odpočine, v červenci budu kupovat jen Červeného trpaslíka...