Čtyři dny po premiéře, v pondělí 14.7.2008 jsem navštívil projekci zatím posledního Jakubiskova filmu. Nebylo to nejhorší. 70%
Zdá se, že kampaň, která se rozběhla Českou televizí nese své ovoce - ve Velkém špalíčku bylo natřískáno při premiéře, při odpolední projekci byly volné jen první čtyři řady a na dnešní večer zbývá jen pár míst.
Pokud jste už četli některé komentáře a recenze, zde se nedozvíte příliš nového. Ne že bych chtěl neustále dokola omílat známá fakta, pravdou ovšem je, že většina věcí, které jsou filmu vytýkány, jsou založena na pravdě. Takže: Bathory je dost dobře možná nejdražším česko-slovenským filmem všech dob, i když to se - vzhledem k inflaci - dost těžko počítá. Marketa Lazarová mohla být dost dobře ještě dražší. Skoro jistě je ale nejdražším filmem vzniklým v těchto končinách po roce 1989 - bez zajímavosti není ani to, že Jakubisko finančně překonal sám sebe svým - opět česko-sloveským - filmem Nejasná zpráva o konci světa z roku 1997.
Jakubiskovi se tentokrát podařilo natočit docela dobrý film. Největším problémem tu ale není stopáž (140 minut je sice trošku moc, zvláště v poslední části je film hodně natahovaný a pravděpodobně se dočkáme prodloužené verze v podobě seriálu), ale naprosto otřesné bitevní scény (možná jsem namlsaný z Pána prstenů, ale bojiště tu působí skutečně poloprázdně, jako by všichni komparzisti byli jen v prvním plánu a ve druhém už ne.) a především absolutní nedostatek kamerových filtrů. Co z toho, že pan Brabec umí vytvořit "atmosféru," když to celé působí jako natáčené pro televizi?
Tím ale můj výčet chyb totoho filmu kupodivu končí. Bolek Polívka už není ten věčně ožralý Bohuš, dokonce tu pod vrstvami vousů působí až důstojně. Jeho pomocník - novic Cyril je prostě normální puberťák, i když v mnišské kutně, naštěstí byl Mádlův hlas předabován někým jiným (i když v nedávno odvysílaném filmu o filmu mu byl hlas ponechán). Jejich vynálezy jsou zábavné (komu se náhodou nezdají, doporučuji shlédnout přinejmenším začátek filmu Andrej Rublev), Polívkův mnich tak vzdává nejen poctu detektivnímu duu ze Jména růže, ale i samotnému Leonardu Da Vinci - už tím, že své zápisky píše pomocí zrcátka. Snesitelné jsou i výkony Lucie Vondráčkové a ostatních "mladých služebných."
Pomalu se dostávám k hlavním protagonistům. Caravaggia necháme stranou, stejně tak Nádaždyho a soustřeďmě se pouze na Thurza (Roden), Darvulii (Deana Jakubisková-Horváthová) a samotnou Erzébeth (Anna Friel). Především kvůli jejich výkonům stojí dle mého názoru tento film za zhlédnutí. Především Erzébeth se skutečně povedla, je to silná žena, navíc i velmi krásná. Roden tu hraje svého klasického záporáka a hraje ho dobře. Jakubiskova manželka a producentka filmu v jedné osobě sice není až tak výrazná, ale rozhodně se vedle nich neztratí.
Nejvíce mne zaujaly psychedelické scény, ve kterých hlavní hrdinka bloumá pološílená po hradě, jsou skutečně velmi sugestivní. Nebýt výše zmíněných chyb, byl by to skutečně památný film, takhle je to pouze 70%.
Freddie Mercury: Žít do sedmdesáti by byla nuda
před 6 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat